sobota, 6. srpna 2011

Dneší den jsme měli jen jeden úkol - vykoupat celý tábor. Smýt z Vikingů všechnu špínu, která na nich za první týden ulpěla. Za tímto účelem jsme ráno zatopili pod kotlem a všem se dostalo očisty v teplé sprše. Umýt celý ten žástup trvalo celý den. Dopoledne, kdy se myly bojovnice, sehráli bojovníci z řad dětí fotbalový zápas s dospěláky. Dospěláci dokázali otočit nepříznivý vývoj zápasu a zvítězili 9:5. Odpoledne vyplnil táborový pořad "Domašov má talent", ve kterém se předvedlo šest účinkujících, jednotlivců i skupin. Před zraky spíše legrační než přísné poroty a vděčného publika předvedli povedené písničky, scénky i povídku.

1/6
2/6
sobota, 6. srpna 2011

Dříve než obvykle jsme si zazpívali večerku a ulehli ke spánku, protože nás zítra čeka velký celodenní výlet. Protože toho dnešní den nebylo mnoho k zaznamenání, přinášíme Vám k přečteni onu povídku, kterou napsala vikingská bojovnice Karolína Doudová.


Viking Plejtvák byl vysoký, štíhlý, svalnatý, a přesto jednu velkou i malou chybu. Měl strach. Měl takový strach, že před každou malicherností se schovával. Už tolikrát se snažil nebát se, ale vždycky ho strach přemohl. Jeho malá setřička si nemyslela o strachu nic špatného, za to ostatní Vikingové nebrali strach jako jednu z vlastností pravého Vikinga. Ale jak měl Viking Plejtvák všem dokázat, že na strachu neni nic špatného?

3/6

On také nevěděl. "Plejtvák? Viking Plejtvák?" tázal se vůdce Vikingů s pohrdavým hlasem. "Ano, to jsem já,"
"Pojď sem!" A ukázal prstem na místo, kam ukázal vůdce, tak teprv mohl poslouchat další slova. "Náš bůh Thor k nám vyslal znamení v podobě bílého ptáka. Nebyl to obyčejný pták, byl až moc tlustý. Divili jsme se, jak je vůbec možné, aby tento pták mohl létat, ale pak nám to došlo. Pták představoval znamení,že i my budeme brzy umět létat. Proto se hned
zítra přesvědčíme o našem osudu. Chceš mít tu čest?" Vůdce Vikingů se na Plejtváka podíval, a pak vzhlédl k oblakům, jako by tam něco bylo. Plejtvák nemohl říct, že ne. Říct něco takového vůdci, by znamenalo sebevraždu. Vlastně jakýkoli odpor kladený náčelníkovi byl mocně trestán.

4/6
sobota, 6. srpna 2011

Plejtvák jen zvedl ruku na důkaz souhlasu. "Aspoň neni k ničemu," mumlal si pro sebe silný viking. Ale co Plejtvák? Měl snad předstírat, že umí létat? On sám dobře věděl, že souhlasit byl holý nesmysl. Druhý den už všichni Vikingové stáli na vysoké skále. Pod ní pomalu šuměly vlny z hlubokého, tmavého moře. Vůdce vyzval Plejtváka,
aby šel na kraj útesové skály.
,,Pohleď dolů!" přikázal mocný Viking Plejtvákovi. Plejtvák poslechl. Vlny byly tak klidné a zároveň tak vražedné. Uvnitř nich se skrývala neviditelná krev utopených. Plejtvák se nechtěl stát obětí, dostal strach, a proto se rozhodl postavit většině.  "Neudělám to!" zařval vůdci rovnou do obličeje a vzdálil se o pár metrů.

5/6

"Jseš srab!" zařval rozčilený vůdce, "Nejsi pravý Viking! Někdo jiný? Někdo kdo se nebojí?" A ukázal na někoho z davu. Ten
přistoupil ke straně útesu, rozeběhl se a skočil. Voda vystříkla, ale Viking nikde. Po chvilce všem došlo, že Viking je mrtvý. Nikdy se Vikingové nenaučí létat. Až teď vůdce vše pochopil. "Křivdil jsem ti, strach je k něčemu dobrý. Kvůli strachu teď žiješ. Promiň, byl jsem slepý," promluvil vůdce Vikingů a stydlivě sklápěl hlavu k zemi. A Plejtvákovi došlo, že to potřebovala odvahu, postavit se velkému vůdci Vikingů.

6/6